Krajina bez jedů

Plošná aplikace jedu proti hrabošům je velké riziko!

Při plošné aplikaci jedu STUTOX II může dojít k otravám druhů, které se živí hraboši, jako jsou dravci, sovy, čápi nebo další zvířata. Krajina, ve které je už dnes velké množství chemie, tak dostane další ránu

"Nastává období jarního tahu, vrací se nám ptáci, kteří tady hnízdní, a můžeme opravdu očekávat otravu celého potravního řetězce."

Petr Orel, senátor a ornitolog
PODEPSAT PETICI

Petice dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním, adresovaná ministru zemědělství Ing. Miroslavu Tomanovi, CSc.

My, níže podepsaní, nesouhlasíme s povrchovým rozhozem rodenticidu STUTOX II za účelem hubení hraboše polního, které ve svém nařízení ze dne 13. února 2020 povolil Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ), podřízený Ministerstvu zemědělství

Součástí nařízení o aplikaci jedu je i seznam podmínek, které mají minimalizovat jak přímé požití jedu necílovými druhy (například zajíci, bažanty či srnci), tak sekundární otravu predátorů živících se hraboši (například lasicovitých šelem, lišek, čápů a zejména dravých ptáků). Tyto podmínky rozhozu STUTOX II však nejsou reálné, nebudou v praxi dodržovány a účinky jedu budou mít dalekosáhlé negativní účinky na přírodní ekosystémy. Za nejzávažnější považujeme kromě otravy výše zmíněných necílových druhů živočichů (mezi něž patří i řada zvláště chráněných druhů, jako je například sova pálená) i šíření větrem a splachem do necílových oblastí včetně povrchových vod a jejich následnou otravu.

Jsme přesvědčeni o tom, že povrchový rozhoz přípravku STUTOX II dále prohlubuje problémy zemědělské půdy, které jsou způsobené dlouhodobým nadužíváním chemických přípravků v zemědělském průmyslu. Uvedené nařízení ÚKZÚZ tak ještě více vzdaluje českou zemědělskou krajinu od naplnění své nenahraditelné mimoprodukční funkce - ekologické stability a rovnováhy jednotlivých ekosystémů. Česká republika pak tímto krokem selhává v ochraně neobnovitelných přírodních zdrojů, jako jsou voda a půda.

Jsme si vědomi toho, že problém přemnožení hraboše polního není možné vyřešit okamžitě. Je však možné okamžitě začít proces transformace zemědělství směrem k důrazu na správné zemědělské postupy, prevenci a podporu přirozených predátorů. Apelujeme tímto na ministra zemědělství, aby nařízení ÚKZÚZ z výše jmenovaných důvodů pozastavil a začal bezodkladně připravovat postupy a procesy, které povedou k minimalizaci aplikace jedů v zemědělství a tím i ozdravění české krajiny.

V Praze dne 29.2.2020

Za petiční výbor:

  • MVDr. Přemysl Rabas, senátor, ředitel zoologické zahrady Dvůr Králové
  • Petr Orel, senátor, vedoucí Záchranné stanice a Domu přírody Poodří v Bartošovicích
  • Mgr. Magdalena Davis, Ph.D., starostka, spolupředsedkyně Strany zelených
Je mi více než 15 let a souhlasím se zpracováním osobních údajů pro účely informování o výsledku petice a činnosti Strany zelených.

Souhlas je možné kdykoli odvolat na soukromi@zeleni.cz. Vaše osobní údaje jsou zpracovány podle zásad zpracování osobních údajů Strany zelených.

Autoři petice

Přemysl Rabas a Petr Orel se dlouhodobě věnují návratu ohrožených druhů zvířat do volné přírody. Proti nařízení o aplikaci jedu Stutox II podali ústavní stížnost. Magdalena Davis je bioložka se zkušeností vyhodnocování vlivů chemických látek na krajinu.

Přemysl Rabas

MVDr. Přemysl Rabas

senátor, ředitel zoologické zahrady Dvůr Králové

Petr Orel

Petr Orel

senátor, vedoucí Záchranné stanice v Bartošovicích

Magdalena Davis

Mgr. Magdalena Davis, PhD.

starostka, spolupředsedkyně Zelených

krajina

Alternativy jedů v krajině

1Pestrá a rozmanitá krajina

Je potřeba vytvořit pestrou mozaiku stanovišť a různých vývojových stádii biotopů. Pro krajinu je mnohem lepší, když se v ní střídají pole, mez, pole, louka, sad, cesta atd.

Dnes už víme, že čím rozmanitější bude krajina díky těchto prvkům, tím bude nárůst populace hrabošů více rozložený v prostoru i čase a jejich přemnožení budou gradovat různě. V pestřejší krajině je zároveň více stromů, z kterých se budou moci snášet dravci a hraboše lovit.

Změna klimatu hraje v přemnožení hrabošů důležitou roli. V přívětivém klimatu hraboš využívá podmínky teplého počasí a častěji se množí. Letošní zima je jedna z nejteplejších za posledních dvacet let.

Není sníh, nejsou mrazy. Dříve mnoho hrabošů mrazem uhynulo a co nespálil mráz, utopil v norách tající sníh. Jenže to už se v důsledku mírných zim několik let v řadě neděje. Poučí se z toho zemědělci i celá naše společnost, která řešení změn klimatu stále odkládá?

V celé kauze Stutox II jde o výjimku na plošnou aplikaci prostředků na bázi fosfidu zinečnatého. Na etiketách se doslova píše: "NEAPLIKUJTE přípravek volně rozhozem ani rozmetadlem!” Aby se co nejvíce eliminovaly nežádoucí účinky prostředků, je třeba provést aplikaci do nor a následně odstraňovat uhynulé hraboše, aby se jimi neotrávili jejich predátoři.

Jenže jak to provést, když má pole sto hektarů? Kdo bude chodit od jedné noře k druhé, sypat do každé jed a pak každý den sbírat otrávená zvířata? I proto potřebujeme menší rozlohu polí. Ta je důležitá i pro další druhy zvířat a rostlin a zároveň významně chrání půdu proti erozi.

-->